Jdi na obsah Jdi na menu
 


10. 6. 1967

10. 6. 1967

V Žernosecké vinárně byla s námi Alů a Havel, byli to naši nejoblíbenější učitelé. Moc jsme si to tam všichni užívali, popíjeli jsme žernosecké víno, tancovali jsme a bylo to takové uvolněné. Největší gól byl, když Alů se mě a Evy zeptala, kdo je ta MUDr. Dora Chlapcová, že už jí to vrtalo v hlavě dříve, protože tady v Ústí zná nějakou rodinu Chlapcových. No těbůch, ještě že se nezeptala při kontrole žákovských, kde jsme měly s Evou od MUDr. Chlapcové omluvenky. Teď už je to ale jedno, tak jsme se přiznaly a prošlo to naprosto v pohodě a se smíchem ze strany nás maturantů i obou učitelů

Nakonec pro mne přišel tancovat nějaký cizí kluk, prý se učí v chemičce. Šel mě pak doprovodit domů, nejdříve se mi zdál docela dobrej, ale když jsem se ho v legraci zeptala na vzoreček kyseliny sírové a on to nevěděl, usoudila jsem, že už se s ním příště nesetkám. On totiž chtěl, abych s ním šla hned zítra na rande, to tedy ani náhodou. Radši zítra půjdu s Evou do kina, než se rozjedeme na prázdniny.

Pozítří k nám přijede teta Mary z Vídně, jsem na ni zvědavá, zatím jsem o ní slyšela jen vyprávět. Dříve bylo nemožné, aby k nám někdo ze západu jezdil, to by z toho měl táta v cukrovaru průšvih. Teď užje všechno úplně jiné. Snad i my se do Vídně podíváme, táta tam má přece podíl na vile po prarodičích. A v Londýně má dva bratrance, Danda by tam chtěla jet. Vyjde nám to všechno? Mám pocit, že určitě ano, na vejšku že se dostanu, budu si žít na koleji po svém a třeba se i podívám na západ. S Janou Nýznerovou jsme si slíbily, že uděláme všechno pro to, abychom se na VŠE dostaly, nechceme přece skončit na poště, jako Květa Kubíčková. Proč ta jde hned po maturitě do práce, to fakt nechápu. Teď bude razítkovat dopisy, hrůza!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Maturitní večírek

(Petr Urban, 25. 6. 2017 18:38)

Maturita nedopadla moc slavně - matematika, deskriptiva ani ruština mě problém nedělaly, zato v češtině jsem plaval. Všechny otázky jsem měl naučené, ale při opakování jsem nějak přehlédl Wolkera a vytáhl jsem si ho. Předsedkyně komise (z Prahy) mi asi chtěla pomoct, ale nezabral jsem - chtěla vědět, o jako kavárnu a kde v Praze šlo v básni Tvář za sklem(?). V Praze jsem sice do té doby párkrát byl i bez rodičovského doprovodu, ale tohle jsem samozřejmě nevěděl. A jak jsem znervózněl, tak jsem zkopal i gramatiku a lidovka byla na světě. No, žádná tragédie to nebyla, ale vysvědčení jsem radši moc neukazoval. A maturitní dýchánek - pokud se nepletu, tak jsme ho měli ve vinárně Savoy v Pařížské (v suterénu). Dnes je tam bohužel banka.