Marcela-Matějková-story

Polovina srpna 1966

Konec brigády, měřili jsme s Petrem a s Jindrou čtrnáct dní. Dnes jsme pracovali jen dopoledne a potom jsme jeli na Telnici do jedné vinárny, kam nás Petr s Jindrou pozvali na oběd. Potom objednali víno, ovšem Petr řídil, takže si s námi jen formálně přiťukl na rozloučenou. Nakonec jsme z Telnice jeli až dost pozdě večer, my tři jsme byli dost podnapilí a od chemičky mě Jindra šel doprovodit domů. Cestou mě pořád bral kolem pasu a kolem ramen a nakonec se ve tmě objevil táta, který mě šel hledat, jestli se mi něco nestalo. Doma jsem totiž neřekla, že se takhle zdržím, vlastně jsem to ani nevěděla. Tak jsem se s Jindrou rozloučila a s tátou jsme šli domů. Táta mi ani nic nevyčítal, byl fakt dobrej, to musím uznat.