Polovina dubna 1966
Polovina dubna 1966
Minulý týden k nám přijela bába se Zuzkou, protože byla spolu s našima pozvána do Sebnitz k Fritzovům. Táta se s Fritzovými seznámil, když provázel východoněmecké turisty po severních Čechách. Fritzovi u nás doma byli už několikrát a my s Dandou u nich v Sebnitz taky. Frau Fritz je hodně moderní paní, je ostříhaná na krátko a je báječně štíhlá. Líbí se mi.
No, a tentokrát pozvali Fritzovi naše rodiče, včetně báby, Zuzky a Martina, jen já s Dandou jsme měly zůstat doma. Toho jsme se rozhodly využít a ze soboty na neděli jsme naplánovaly mejdan, já jsem pozvala Evu Trnkovou, Evu Petrovou, Blanku a Edu. Ovšem málem ze všeho sešlo, protože naši předem koupili místenky na sobotu dopoledne na rychlík a na nádraží zjistili, že je zapomněli doma. My s Dandou jsme je šly doprovodit a teď to vypadalo, že se vrátíme domů všichni a bude po mejdanu. Do odjezdu vlaku zbývalo 25 minut, tak jsme se s Dandou rozhodly ještě situaci zachránit. Bylo to ale na knap, od nádraží k nám do Čajkovského to není nijak zvlášť blízko. Ale zvládly jsme to, když o něco jde, dokáže se toho víc, než si člověk umí představit. A nám šlo o už dávno domluvenou akci! Danda utíkala co nejrychleji domů, kde vzala lístky a já jsem jí šla naproti, čapla jsem lístky od ní a letěla jsem na nádraží. Výpravčí už pískal, ale naše rodina odjela a my jsme měly volný byt, všichni se vrátí až zítra večer!
S Dandou jsme doma připravily obložené mísy z předem zakoupených salámů, sýrů a vajíček a všechno jsme naservírovaly do jídelny. Taky jsme připravily gramofon a desky, no a pak už přišly holky s pitím a s cigaretami. Měly jsme několik litrovek bílého Sklepmistra, tak jsem vyndala broušené skleničky, které naši používají jen na Silvestra. Spát jsme šly až ve tři a moc jsme si to užily.
Holky v neděli dopoledne odešly a my s Dandou jsme se daly do úklidu. Vyvětraly jsme, umyly nádobí a vyluxovaly. Myslely jsme, že stopy jsme náležitě odstranily, a že nikdo z rodiny nemůže na nic přijít.
V neděli večer jsme šly s Dandou brzy do postele a ještě jsme si četly, když přišli naši. Táta přišel najednou do děcáku a ptal se, proč se v jídelně na zemi válí vývrtka. My s Dandou jsme jen přihlouple mlčely, tak táta ještě dodal, že taky ví, že se tady kouřilo. Pak odešel a víc už se o tom nezmínil. Tak nám to docela prošlo!
