Duben 1966
Duben 1966
Dneska jsem byla po dlouhé době zase ve škole. Byla jsem v Praze na operaci s rukou. Nejdříve mě to doma bavilo, ale v poslední době už jsem se nudila. Na štěstí mě chodila navštěvovat Eva, nosila mi úkoly, ale hlavně mi líčila, co je nového ve škole. Největší bomba je, že holky, Eva T., Eva Petrová a Blanka – si udělaly dopoledne mejdan u Evy Petrové doma a napsaly si do žákajdy omluvenku s razítkem MUDr. Dory Chlapcové. To razítko někde zřejmě sebral můj malej brácha Martin, když s ním byla máma na lékařském vyšetření. Přinesla jsem razítko do školy a s holkama jsme si řekly, že ho někdy použijeme, až půjdeme za školu. Zatím jsme si netroufly, ale teď ho holky využily a čekaly, jak to u třídních projde. Eva T. byla ve třídě jediná s omluvenkou, Alů to prý snědla i s navijákem, žákovskou podepsala a hotovo. Blanka s Evou Petrovou se trochu bály, přece jenom byly ve třídě dvě a měly ve stejný den razítko od stejné doktorky. Ale prošlo to bez problému, jejich mladý třídní Nygrýn je nad takové věci povznesený, podepsal jim žákovskou, a na nic se neptal.
Nygrýna v jejich třídě všechny holky obdivují, je mladý a hezký. My ho máme jen na tělocvik, Eva Petrová s Blankou i na češtinu. Nygrýn pochází ze Smržovky v Jizerkách, já jsem v létě byla u jeho táty v ordinaci se zalehlým uchem. Josefodolští pacienti patří k doktorovi Nygrýnovi do Smržovky, z Josefodola je to jen čtvrt hodiny vláčkem.
Ve škole budu mít co dohánět po tak dlouhé době, ale učitelé mi zadali látku, do kdy se mám co naučit, že mě pak vyzkouší.
Jo a novinka, Eva nosí brýle! Špatně viděla na dálku, na očním jí je předepsali. Nosí je ale jenom do kina a ve škole na tabuli. Docela jí sluší.
