Marcela-Matějková-story

Následoval punč a cukroví, dědeček si zapálil doutník, pan Molhanec cigáro ve špičce ze slonové kosti a právě teď měl dědeček pocit, že nastala vhodná chvíle.

Babička chystá garderobu, vždyť už za týden odjíždějí s manželem a s Dáďou na dovolenou. Ovšem tentokrát ne k Jadranu, jak bývalo v rodině zvykem, vždyť je válka a v roce 1940 už tradiční cesta na ostrov Krk nepřipadá v úvahu.

„Pojedeme rychlíkem do Bratislavy a odsud parníkem do Vídně, co byste tomu řekly?“ zeptal se dcery a vnučky dědeček.

pro ODPOVĚDI:  klikněte na "Celý příspěvek"

Psáno pro Seminář: Psychosociální rozvoj osobnosti seniora

FILOSOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY v Praze

Část 4)

Ukázky z knihy "Králík"

Svou vysněnou vilu Jitřenku nechal přepsat na dceru Máňu a nikdy už se natrvalo do ní nenavrátil.

Gottwald slíbil, že drobné živnostníky neznárodní a já drobný živnostník jsem, tak tohohle se bát nemusím.

Jo a taky si zaplatili strejčka Křópala, aby je bavil, to si holt někdo žije.

Léto devětačtyřicátého bylo velice teplé, jak červenec, tak srpen. Meruněk se toho roku urodilo obrovské množství, Venda je nestačil česat a v koších nosit do kuchyně, kde je maminka Marie s Lízou a s Dáďou zavařovaly.

Najednou to strašně bolí, zatínám zuby, chci být statečná a taky se bojím, aby se na mě paní docentka nezlobila. Teď už to nejde a já křičím, už je mi jedno, co si o mně paní docentka pomyslí…

Letos už jsme byli v Žirovnici na prohlídce zámku s vystoupením tanečnic renesančních a gotických tanců, v Třebíči v Malovaném domě na výstavě obrazů Podoby Třebíče a naposledy v Pelhřimově na Dni pro kapli svaté Anny.

z cyklu Bába, děda a my ostatní

„Slečno, prosím vás, počkejte chvilku,“ ale v tom spadla ze schodů a pod nimi zůstala ležet s bezvládnou rukou. Slečna učitelka mezitím nastoupila do vlaku a odjížděla směrem na Prahu.

Vyrazíme do Kostelce nad Černými lesy, kde v zámeckém parku rodiny Smiřických vydýcháme zbytky sobotního flámu a poté se vydáme do Libodřic na prohlídku kubistické vily, kterou pro místního velkostatkáře Bauera navrhl v roce 1912 Josef Gočár.

Po procházce zajdeme většinou do některé kavárny či čajovny, kterých je tady v židovské čtvrti dost. Jak už to tak bývá, nové vznikají a některé starší zase zanikají. Co ale zůstává stále na svém místě, to je Galerie Anděl paní Šmýdové.